Básničky
že krása okamžiku mnou prostoupila,
děláš každou minutu hezkou,
Tvá láska mne naplnila.
jsi polibek, co spící princeznu vzkřísí,
jsi slza, kterou teď v oku mám,
jen abych Tě neztratila, navždy už se pláče vzdám!
drží mě po celý den,
stále myslím na Tebe,
chci být s Tebou jen.
slzy si neutřu a nebudu se smát,
nepláču proto, že bys mě neměl rád,
ale proto, že naučils mě milovat...
Krásné ráno, krásný den,
zdál se mi nádherný sen,
sen o dívce a o mně,
sen o lásce a Tobě,
já probudit nechtěl se jen,
já navždy chtěl snít ten krásný sen,
snad i teď sním, sám nevím,
snad se nikdy neprobudím…
Chtěl jsem ti dát kytku,ale zvadla.
Složil jsem ti básničku,ale voda mi jí vzala.
Chtěl jsem ti koupit prstýnek,ale neměl jsem peníze.
Jediné co mi zůstalo,je mé srdce-vezmi si ho.
Ty a tvé vlasy zvoucí k pohlazení,
ty a tvé oči, nad které není,
ty a tvá ústa plná smíchu,
ty a mé tělo toužící po dotyku.
Ty a má hlava co z tebe se točí,
ty a otázka v mých hnědých očích,
ty a vystrašené srdce mé,
že moje dlaň nikdy nebude v té tvé.
Ty a můj sen, co den za dnem sílí,
já vím, že láska jednou dojde k cíli,
mé slzy už jsou dávno pryč,
jak k tvému srdci najdu klíč.
Tak odhazuji všechny stesky ven,
vždyť po každé noci zas příjde nový den
Snad za hříchy mé vášně je to trest.-
Mně teskným žalem rozvlnily žití
a kdo ví, komu v touze budou kvést.
Můj smíchu cynický, proč mlčíš dneska?
Vždyť plno žen je večer na ulicích,
a mezi nimi stvořeníčka hezká,
smyslné růže žhnou jim na lících.
Zmlknul můj smích i hrdost má a síla.
Před holkou hrbím hřbet svůj odporně,
jež přede mnou své dveře přirazila.
0 kousek lásky žebrám pokorně.
na srdci mě zebe.
Ne, není to žádný hřích,
že chci jenom tebe.
Chci, abys byl u mě,
k mým rtům se zase naklonil,
pak políbil mě jemně a
dlouho se mnou jen tak snil..
Když padá hvězda z nebe,
nejsi sám jen pro sebe.
Existuje tisíc světů,které pomoc chtějí,
od dávných pradávných věků na obloze bdějí.
Při padání meteoru, při padání hvězd
vyřkni svoje tajné přání s prosbou: "Odpověz!"